A ví to šaman?!!

Hláškou z pořadu Pod pokličkou se vracím k „případu polévka“.

Za celou dobu jsem ke konzumaci polévky (či druhého jídla) donutil pouze jednoho žáčka. Je to už pár let, seděl u stolu, čekal, až mu paní učitelka naleje polévku, a v momentu, kdy odešla k jinému stolu, se zvedl a šel obsah talíře bez ochutnání vylít. Samozřejmě nevěděl, jakou polévku má v talíři, proč mu nechutná a zda jiné polévky konzumuje.

Udělal jsem s ním dohodu – ochutná 3 lžíce a pak se rozhodne, jak bude chtít. Ne, hepík nečekejte. Polknul dohodnuté kvantum a šupal k okénku…

Je smutné, když pro mnohé děti je ideálem přinést si do školy sušenky, velkou láhev koly a sáček slaných brambůrků, tím se během dopoledne „nadopovat“ ^*) a… už nemít chuť na nic jiného.

Symptomatické je i to, že skoro polovina dětí z „případu polévka“ je obézních, další mají nadváhu. ^**)

Jeden z rodičů reagoval dost popuzeně a rozloučil se „se soudružským pozdravem“.
Copak mi chtěl sdělit? Že mu připomínám časy, kdy ho ve školní jídelně coby děcko nutila soudružka učitelka sníst rozvařená kolínka?
Nebo si snad myslí, že jsem členem nějaké komunistické, fašistické či jiné ultras bandy?

^*) Na cukru opravdu vzniká závislost, strava á la „mekáč“ vede k výkyvům nálad, zvýšené aktivitě až agresivitě, podporuje rozvoj alergií a dalších zdravotních obtíží.

^**) Většina obézních lidí konzumuje stravu nárazovitě, v nevhodné skladbě a složení.